Po loňské sezóně, kdy měli pačtí sestoupit a nesestoupili jenom kvůli rozpadu vrchlabského mužstva, byl před mančaftem úkol zachránit se v divizi. A podkrkonošští, kteří po většinu roku nastupovali v kompletní sestavě, s tím neměli sebemenší problém.
Po podzimu dokonce pačtí figurovali na 3.místě tabulky, když dokonce 4x po sobě dokázali vyhrát na soupeřově půdě! Tím si podstatně vylepšili záznam z předchozích 2 sezón, kdy dokázali za předchozí 2 roky vyhrát venku 2 zápasy (SKP HK a Rybník). Tuto sérii postupně odnesli Třebechovice, Dvůr, Meziříčí a po šokujícím výsledku i Jičín. Tuto sérii však pačtí dokázali také proložit 3 domácími prohrami v řadě, takže byli za Jánošíky soutěže.
Na jaře přišla stabilizace výkonů, domácí výhry se střídaly s venkovními prohrami a rovnováhu narušil až Jičín „B“, který packým vrátil domácí prohru i s úroky (kanárek zazpíval) a zaslouženě tak rozhodl o svém postupu do 3.ligy.
Celkem tak pačtí skončili s bilancí 13 výher a 13 proher na krásném 7.místě 14 členného startovního pole.
Za Paku opět dováděl Jirka Bajer, který mohutným finišem ovládl hodnocení jednotlivců a stal se tak podruhé za sebou nejlepším hráčem divize. Nejlepší výkon si Jirka schoval do Červeného Kostelce, kde již drží nepřekonatelný rekord, a jen tak pro jistotu navalil 513. S průměrem 458 kuželek a 16 výhrami opět držel packé nad vodou.
Honza Šmidrkal měl letos fazónu hlavně doma, kde ze 12 zápasů prohrál jeden jediný. Honza kde hrál, tam valil okolo 440 kuželek, do rozmezí 430-460 se vešel hned 14 krát, celkový průměr se mu vyšplhal ke 438. S 15 výhrami se stal nejužitečnějším packým hráčem dle přísunu bodů na odehraný zápas. Nejlepší výkon si Honza nechal doma na 21.kolo proti Třebechovicím, kdy navalil 481.
51. v úspěšnosti s průměrem přes 428 klacků skončil Jirka Kout. Jirka zakončil sezónu naprosto vyrovnanou bilancí 10 výher, 1 remízy a 10 proher. Zápas sezóny si Jirka nechal na domácí mač s Rokytnicí, kde nakoulel krásných 464. Jirkovi tedy sezóna i přes těžké pracovní vypětí vyšla.
Jarda Erlebach se zařadil hned pod Jirku Kouta na 52.místo tabulky s průměrem přes 427 klacků. Jarda měl letošní sezónu na něj neobvyklé výkyvy, nejlepší moment sezóny (477) packým rozhodl utkání ve Dvoře Králové. Jarda nicméně i tak velmi solidně bodoval, když vyhrál hned 14 utkání!
Dobra Lánský na 56.místě s průměrem přes 425 klacků předváděl standardní výkony, obrovskou službu také odvádí každoročně na kuželně, bez něho by se v Pace pravděpodobně hrály tak maximálně ruské kuželky. Dobra také střídal světlejší momenty s těmi horšími, letošní maximum 464 načasoval na památné vítězství proti Jičínu. S bilancí 8 výher a 14 proher přispěl k úspěšné sezóně, veliký přínos má Dobra díky své povaze i v „šatně“.
Erik Folta skončil na 70.místě s průměrem přes 415 klacků. Erik je takový packý zázrak, když dokázal za pár let hraní kuželek od svých 40 letech dojít až do divize. Erik obrovsky přispíval k dobré náladě během, ale především i po zápase, kdy slavil každý zápas své narozeniny. Erik si užil také premiérovou osobní výhru v Solnici, celkem skončil na bilanci 1:19. S výtečným výkonem 473 také vzdoroval ligovému Holému v Trutnově. Příští sezónu výhry ještě přibudou.
Vojta Kazda vypomohl mužstvu hned 15x a skončil s kladnou bilancí 8:7. Vojta zahrál letos nejlépe v Trutnově (468), naopak mu moc nechutnaly zápasy doma. Vojtěch však ve své multifunkční ruce skýtá netušený potenciál, který může v dalších sezónách naplno vykvést 🙂
Pačákům pomohli ještě dorostenci Jarda Weihrauch a Jarda Fajfer, kteří sice bod nepřidali, ale ukázkovým přístupem packé zdravě namotivovali, do jakého věku se dají hrát bez problémů kuželky.