1.březnový den roku 24 přijeli do Paky pohodáři z Rokytnice bez Slávy Trepery, kterého nahradil Jan Řebíček. Ze 12 hráčů se hned 6 jmenovalo Jan, tedy při zavolání „Honzo, máš tu pivo“ zvedla obočí hned polovina hráčů.
A právě rokytnický náhradník načal utkání proti Jendovi Bajerovi. Jenda v plných 8 klacků ztratil (140:148), ale výbornou dorážkou 81 si vzal vedení zpět, rokytnický kuželkář bral 61. A Jenda už zápas rozhodl v plných, soupeři se nedařilo (147:126) a ještě další pěkný kuželkový polštář přibalil packým v dorážce, ve které opět se 4 fíky mrsknul 81, Honza Ř. na jedničku vzpomínat rád nebude (50), 449:385 pro Paku.
Milan Ringel a Jan Mařas na pozici číslo 2. A Mlla dostal v plných za uši (140:155) a musel stahovat. To se zatím nestalo, avšak nůžky už se dále nerozevíraly (62 oba). Milan chtěl otočit další zápas po posledním domácím představení, a to se mu povedlo hned v plných, které rokytnický Jan nezvládl (129) a Milan naopak ano (157). Míla už byl jako lokomotiva a po dorážce 79:57 nakonec vyhrál dráhu o 50 a dal packým vedení 4:0 o 99, tedy prakticky 4 mečboly na výhru.
Vojta Kazda chtěl proti Pavlu Hanoutovi protrhnout jarní kuželkářskou bídu. V plných to oběma šlo výborně (161:157 pro Paku), v dorážce mrsknul Vojta 60 se 4 fuky, Pavel 63 bez chyby, takže packý reprezentant bral po půlce vedení 221:220. A po plných to vypadalo pro packé nadějně, 148:143 pro Vojtu a šlo se do dorážky. Tam se trápili oba kuliči, avšak na toho packého padla ne deka, ale kláda od topolu, v jednu chvíli to vypadalo, že nechce vyhrát nikdo, Pavel ale přeci jen ujel jen 4x oproti Vojtovým 8 chybám, 414:425 z pohledu packých, tady byla šance rozhodnout mač.
Jan Ringel a Petr Mařas, nejlepší hráč soutěže, toť bitva na čtverce. Úvodní disciplína rozehřívací, Jenda 142, Petr 148. Dorážka již nabídla odpovídající bitvu, Honza výborně za 80, Petr dokonce 88, 236:222 po půlce pro Rokytnici. A druhé plné již byly plně v režii packého hráče, skvělých 166 a otočka ve skóre před dorážkou (Petr 144), jenže Jendovi nepsala dorážka, Petr se blížil, blížil, až Jendu předjel a vedení nepustil, 58:77 dorážky z pohledu packých znamenalo prohru 446:457. 4:4 a pačtí stále 77 náskoku.
Honza Šmidrkal chtěl proti Janu Volfovi vykročit z bídných domácích výkonů. A našlápnuto měl slušně, plné 152:148 byly v pořádku. Velmi solidní dorážka z obou stran následovala, Honza 80, Honza Volf dokonce 87, půlka 232:235 z packé strany. Honza si vzal ukradené vedení zase zpět, když zapsal kvalitních 159 (Jan V. 146) a začala bitva v dorážce, Honza Š. držel mírný náskok, jenže jak to již tak bývá, 10 hodů do konce otevřel brandejsem, Honza V. kontroval lázem, za chvíli přišlo ještě jedno, a ač se packý hráč ještě oklepal a shodil vše, co mohl, tak jenom koukal, jak rokytnický hráč fantasticky trefuje plzně, párečky i tlačenky a nakonec si vzal výhru pro sebe ve výborném zápase po skóre 471:462 – Honza Š. si aspoň udělal domácí letošní maximum.
4:6 a 68 plus pro Paku. Za tohoto stavu nastupovali Jirka Bajer a Milan Valášek. A Jirkovi toliko nevyšly první plné (147), Milan byl výborný (161). V dorážce Jirka připsal 8 kopců s jedinou chybičkou, jenže Milan hrál ligové kuželky, kdy trefil, co mohl a možná i co nemohl – po skóre 96 svítilo skóre 257:219 pro Rokytnici a pačtí se ještě báli o celkové skóre. Jirka se však kousnul, hodil výborných 164 plných, Milan se ale držel Jirky za zbytky kadeří (159) a byl tu útok na pětikilo. Jirka dřel jako kúň a odměnou mu bylo solidních 79 dorážky bez chyby, Milana přeci jen těžší jednička trochu zazlobila, takže hodil „jenom“ 69, i tak zapsal výtečných 485, Jirka 462, loňská historie se opakovala jen s rozdílem, že Paka brala aspoň remízu.
Rokytnická stíhací jízda tedy přinesla dělbu bodů, nutno dodat, že pačtí hráli nejlepší utkání v sezóně. Zápas výborný, férový, remíza nevadila nikomu.